participující umělci a umělkyně: David Böhm & Jiří Franta, Ondřej Buddeus & kol. (Tereza Bínová, Milan Děžinský, Alžběta Stančáková), Kateřina Jirsová, Kristina Fingerlandová, Artur Magrot, Ian Mikyska, Tomáš Moravec & další

hosté: Agnieszka Foltyn (CA/NO), Sayed Sattar Hasan (GB/NO), Alessandro Marchi (IT/NO), Araiz Mesanza (ES/NO) & další

kurátorská dvojice: Kjetil Detroit Kristensen (NO), Šárka Zahálková

& kolektiv spolupracovníků a spolupracovnic: za GAMPU: Nikola Březinová, Josef Čevora, Tereza Drábková, Václav Jánoščík, Tereza Kopecká, Jakub Kudláček, Jolana Lažová, Tomáš Magrot, Aleš Mach, Jaromír Možíš, Vojtěch Novák, Elena Pecenová, Honza Rous & kol., Marie Sieberová, Patrik Sedlák, Damián Sommer, Valentýna Šatrová, Adam Trbušek, Dorota Václavíková & za Divadlo 29: Martina dvořáková, Jaroslav Horecký, Dominik Jílek, Jakub Štrba, Jaroslav Tarnovski, Zdeněk Závodný & další

PROJEKT › MLÝNSKÝ OSTROV › GRAND OPENING AUTOMATICKÝCH MLÝNŮ: 29. září – 1. října 2023

Vícevrstevnatý projekt, kterým GAMPA zahajuje novou etapu své existence, zkoumá možnosti časoprostorového vyprávění v kontextu příběhu ikonické stavby Automatických mlýnů v Pardubicích. Ta prošla během 10 let výraznou proměnou z mlynárenského provozu do uměleckého centra. V procesu této proměny hrálo důležitou roli zapojení občanů a nezávislé umělecké scény. Cílem projektu Mlýnský ostrov je tuto roli reflektovat a prostřednictvím soudobé umělecké řeči připomenout a převyprávět příběh místa v jiném narativu.

NARATIV EXPOZICE

Spíše než o výstavu jde o autorský environment – architekturu uvnitř architektury. Vize tohoto řešení vychází z motivu ostrova, proměnlivé krajiny, litosférických desek i příběhu samotného mlýnského areálu. Základní ideový rámec vytváří prostor pro kolektivní a individuální multižánrovou uměleckou a kurátorskou tvorbu. Vyprávění je soustředěno do tří kapitol: dozvuk, směna, transformace. Jde o témata, která se dotýkají historie místa, současně však souvisí s dalšími celospolečenskými tématy, nabízí jiné výklady a souvislosti.

Kapitola věnující se dozvuku se dotýká motivů pozměněné městské akustiky v procesu transformace měst, ale i hlasů veřejnosti a různých komunit ve veřejném prostoru.

Směna je kapitolou o práci, její proměně, změně priorit – je o práci v kontextu továrenského směnného provozu i o hodnotě a ohodnocování umělecké práce.

Kapitola transformace pojednává nejen o samotné proměně místa, nýbrž a především o transformaci institucí.

PROCESUALITA ZKUŠENOSTÍ

Důležité pro projekt Mlýnský ostrov je, že jádro kurátorského výběru spolupracujících umělců a umělkyň tvoří osobnosti, které se proměny Automatických mlýnů z továrny do uměleckého centra v různých fázích procesu účastnily a do projektu tedy vstoupily s předchozí zkušeností a vzpomínkou na prostor a procesuální práci s ním. V mnoha případech tento způsob práce v site specific kontextu inicioval mezižánrovou spolupráci, na kterou v tomto projektu navazujeme a dále ji rozvíjíme. Způsobem své realizace projekt zkoumá a otevírá možnosti soudobé výstavní praxe a role galerie v kontextu města a jeho komunity – funguje jako laboratoř, galerijní prostor nepojímá jako „výkladní skříň krásy“, nýbrž jako prostor živého dialogu a komunikace vícevrstevnatého příběhu, v jehož čtení je návštěvník aktivním účastníkem.

MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE

Součástí přípravných prací realizovaných za podpory Fondů EHP – Norských fondů byl na podzim 2022 workshop v norském Stavangeru realizovaný ve spolupráci s partnerskou institucí Detroit Kunsthalle vedenou norským kurátorem Kjetilem Detroit Kristensenem. V rámci něj zapojení umělci a umělkyně testovali různé metody soudobé práce s kolektivní pamětí a pamětí místa. Spolupráce s norskou alternativní institucí a jejím kurátorským výběrem umělců a umělkyň do projektu vnesla nové perspektivy a možnosti uchopení témat, s nimiž autorský kolektiv pracuje. Způsob kurátorského a mentorského vedení poměrně široké a různorodé umělecké skupiny vědomě kombinuje metody kolaborativní a nehierarchické práce. Jedním ze základů této kolektivní práce je společná komunikace a povědomí o tom, co kdo dělá a proč. V tomto procesu je kurátor osobou, která nejen že pečuje o umělce, jejich díla a jejich uspořádání v prostoru, nýbrž také o společnou komunikaci a tvorbu.

PARTICIPUJÍCÍ UMĚLCI A UMĚLKYNĚ

David Böhm & Jiří Franta › autorská dvojice; vycházejí z média kresby, ale její hranice překračují, důležité jsou pro ně procesuálnost, časosběrný princip, překonávání nástrah, prolínání médií, experimentování, dodržování a překračování pravidel, tvůrčí dialog, ironie, vážnost, hravost, věčná nedokončenost; autoři ústřední myšlenkové koncepce ostrova, do níž vstupují svými kresbami: objekty

Ian Mikyska › skladatel a intermediální umělec; v roce 2017 v rámci umělecké rezidence realizoval v Automatických mlýnech projekt smyslové procházky, která zprostředkovávala a otevřela vícesmyslové objevování genia loci místa; ve svém projektu pro Mlýnský ostrov principy své práce ještě dále rozvíjí se zaměřením na psaní a chůzi

Kristina Fingerlandová › vizuální umělkyně pracující na pomezí ilustrace, objektu, performance; v rámci tvůrčí rezidence v Automatických mlýnech v roce 2018 se prostřednictvím upcyklace oděvů zaměřovala na téma práce; s upcyklovaným textilním materiálem pracuje autorka i v kontextu Mlýnského ostrova

Tomáš Moravec › vizuální umělec, jehož projekty často souvisejí se změnou veřejného prostoru; autor na Automatické mlýny reagoval jedním ze svých ranných projektů již v roce 2009, kdy se vztahoval k tvarosloví fasády Gočárovy mlýnice; v této době továrna ještě fungovala, nyní ve svém projektu pro interiér nové GAMPY autor reaguje na téma práce, její cykličnosti a práce umělecké

Kateřina Jirsová › umělkyně dlouhodobě usazená v Pardubicích, členka kolektivu Offcity a realizátorka projektu, který v areálu Automatických projektů uskutečňovala jako členka autorské trojice; během své rezidence v Automatických mlýnech se zaměřila na veřejný prostor, v rámci jejích participativních workshopů vznikl např. mobiliář nebo sdílený bar pro Automatické mlýny; pro Mlýnský ostrov autorka vytváří sérii objektů z různorodých materiálů, jejichž prostřednictvím se dotýká otázek vztahů, spolupráce či ega

Ondřej Buddeus › spisovatel a básník, který pracuje s texty napříč médii; pro výstavu připravil program textových intervencí v rámci „dočasného trosečnictví“, pozvání přijaly další osobnosti současné poezie: Tereza Bínová, Milan Děžinský.a Alžběta Stančáková

Artur Magrot › vizuální umělec, který pro výstavu Mlýnský ostrov připravuje umělecko-architektonickou instalaci, která díla propojuje do jednoho organismu; autor ve spolupráci s tanečnicí a choreografkou (Kateřina Szymanski), a filosofem a pedagogem (Václav Jánoščík) realizoval v rámci umělecké rezidence v roce 2018 formát performativní videoprohlídky prostor mlýnů, v rámci které společně otevírali filozofické aspekty práce

NORŠTÍ SPOLUPRACUJÍCÍ UMĚLCI A UMĚLKYNĚ

Araiz Mesanza › baskická výtvarná umělkyně a ilustrátorka žijící a pracující v norském Oslu; vytváří dětské a autorské knihy, tisky, ilustrace a provozuje vlastní vydavatelství „TOKI press”

Alessandro Marchi › italský umělec působící v norském Oslu; jeho umělecká praxe se točí kolem člověkem pozměněné krajiny, identity, kapitalismu, nerovnosti, chaosu a veřejného prostoru; kromě toho je součástí autorské osobnosti/kolektivu „Rose Hammer“

Sayed Sattar Hasan › britský umělec žijící v norském Oslu; jeho práce zkoumá mýtus sebe a kolektivních identit, dědictví a sounáležitosti, zlomu mezi tradicí a změnou a potřebou znovuobjevení; kromě toho je také „Head of Institutional Emotions” v Detroit Kunsthalle

KURÁTORSKÁ DVOJICE

Šárka Zahálková › domovská kurátorka galerie GAMPA; dlouhodobě se zabývá tématy souvisejícími s uměním jako nástrojem společenské změny a uměním ve veřejném prostoru; spoluzaložila a vede platformu Offcity; absolvovala Fulbright-Masarykovo stipendium pro neziskový sektor v USA a jednoroční program „Curating & Commissioning of Contemporary Public Art“ na Valand Academy v Göteborgu; je doktorandkou Akademie výtvarných umění v Praze

Kjetil Detroit Kristensen › umělec, tvůrce výstav a zakladatel Detroit Kunsthalle v Norsku; jeho práce se zabývají postavením umělce, tématem moci, instituce a geopolitik; ve své kurátorské praxi se zaměřuje na hledání nových alternativ galerijního prostoru a rozvíjení různorodých strategií ohodnocování současného umění; je absolventem magisterského studia „Art & Public Space“ na Oslo National Academy of the Arts; absolvoval roční program „Curating & Commissioning of Contemporary Public Art“ na Valand Academy v Göteborgu

NĚCO NAVÍC

Ondřej Ježek, Tomáš Procházka & kolektiv hudebníků: Martin Lauer, Martin Režný, Jára Tarnovski, Jan Polívka, Václav Šafka › pod vedením zkušených experimentálních hudebníků proběhl v roce 2017 workshop, který využil celou budovu Automatických mlýnů jako hudební nástroj; výstupem workshopu se v témže roce stalo hudební album Studio Winternitz – to pro slavnostní otevření Automatických mlýnů po rekonstrukci připravujeme v aktualizované podobě k vydání na vinylu (mastering: Federsel, CSN, cover art: Aneta Lammrová, grafika: Tereza Drábková)

finanční podpora: Fondy EHP – Norské fondy, Ministerstvo kultury ČR, statutární město Pardubice

mediální podpora: Artikl, Artmap, Artalk.cz, Artyčok.tv, FlashArt

partneři: Detroit Kunsthalle (NO) & partneři v areálu Automatických mlýnů: Gočárova galerie, Nadace Automatické mlýny, Sféra

za další podporu děkujeme: CIDEM Hranice – divize CETRIS, Cukrovar Vrbátky a.s., KOH-I-NOOR HARDTMUTH - závod 1 Městec Králové, Karel Mařík – DASIS, Aeroklub Chrudim