Můžem vám pomoct? | Marika Smreková

› pá 6/5 10:00

Skládání, překrývání, nanášení, to je heslo výtvarné dílny pro nejmenší. Dávat vrstvy na sebe, postupně ubírat, přemýšlet o tom, kolik průsvitných vrstev jsme ještě s to prohlédnout a kolik zmizí ve tmě. Pojďte si s námi vyzkoušet míchání barev i nebarev a zkoumání průhledností.

Umělkyně Nikola Brabcová zve v rámci svého pardubického tvůrčího pobytu programové vrstvy Můžem vám pomoct? do otevřeného ateliéru Leknínový čaj – místa pro setkání a odpočinek. Leknínový čaj bude v GAMPĚ během června otevřen každé úterý, středu a čtvrtek od 17:00 do 19:00. Ateliér akcentuje prožitek a výtvarný proces. Vlastní tvorba se stává terapií a léčbou, zmírňuje úzkosti, otevírá cesty ke změně stereotypů, rozšiřuje vlastní možnosti, harmonizuje. Přijďte se podívat, na chvíli zkusit nebo choďte častěji. Sami, s dětmi nebo s přáteli. Průvodci budou společně s Nikolou Brabcovou, která vede mimo jiné také výtvarné kurzy pro děti i dospělé v rámci komunitní iniciativy studio Prototyp v Praze, i její dva malí synové Jonáš a Zeno.

Nizozemská performerka a vizuální umělkyně Janneke van der Putten zve všechny zájemce a zájemkyně k účasti ve 24 hodinové performanci a senzorickém workshopu inspirovaném plynutím času. Workshop začne za svítání a skončí při východu slunce následujícího dne. 

GAMPA společně s dalšími pardubickými institucemi se jako již tradičně zapojuje do Pardubické muzejní noci, která je součástí celorepublikového Festivalu muzejních nocí. Navštivte prostor GAMPY proměněný v otevřený archiv uměleckých záznamů, jež pracují s tématy péče, spolupráce a zpomalení. Navštivte GAMPU jako bezpečný prostor a místo setkávání. 

Nizozemská umělkyně Janneke van der Putten v rámci večera představí svou tvůrčí praxi a také svůj připravovaný workshop ‚Sunrise to Sunrise‘. V rámci workshopu vznikne in-situ performance, která se uskuteční na různých místech v Pardubicích (a okolí) a která bude reagovat na okolní přírodní prostředí, architekturu, lokality a zaměří se na průzkum cyklického vnímání času.

Zkoušeli jste někdy malovat za pomoci přírody? Barvy, odborně se jim říká pigmenty, můžeme najít všude kolem nás. Společně si vyzkoušíme jejich míchání, sypání, hnětení. Pojďte si s námi užít práci s přírodní barvou. Ale pozor: připravte se na to, že nějaký ten pigment si odnesete i na sobě.

Při každodenních dobrodružstvích se toho hodně uděje a každý ví, že občas je dobré si zážitky zápiskem či skicou zaznamenat. Na výtvarné dílně si vyzkoušíte knihařské řemeslo, při kterém vám pod rukama vznikne vlastní deník, skicář či zápisník. Každému dle libosti.

Odstraňme naše sociální nálepky a vytvořme sdílený prostor pro lidi bez věkového omezení. Pro rodiče a jejich děti i lidi bez závazků, seniory i teenagery, pro lidi, kteří pracují nebo pečují večer, i ty, kteří mohou na kulturu bez časového omezení. Náš program bude o průnicích ve společenském setkávání, povídání si, snaze porozumět lidem s jinou životní zkušeností, společném hlídání dětí, tvořivých dílnách, kulturním aktivismu, či poznávání benefitu společenské rozmanitosti.

Dílna pro tvůrčí babičky a dědečky. Naším heslem je: věk je jen číslo. Psali jste si někdy deník? Jak vypadal? Byl linkovaný nebo čistý? Kreslili jste do něj, lepili nebo pouze psali?

​​Co pomůže institucím, festivalům i jednotlivcům k orientaci v palčivém tématu? Kudy vede cesta ke kultuře, která je šetrná (nejen) k životnímu prostředí? Jaké malé i velké změny může udělat jednotlivec i instituce? A jaké změny už v Pardubicích nastaly?

Audiovizuální dílna, kterou v rámci projektu Přes překážky/Breaking barriers/Te čhinel o agora pořádá pardubický spolek OFFCITY a brněnská platforma TUKE.TV. Výtvarné umění se setkává s audiovizí ve společném zájmu, kterým je kultivace veřejného prostoru, budování porozumění a bourání neviditelných bariér.

Dílna pro tvůrčí babičky a dědečky. Naším heslem je: věk je jen číslo. Jaký to je pocit zabořit ruce do hlíny? Někdo to zná ze zahrádky, někdo zase od hrnčířského kruhu.

Otevřená dílna pro děti i jejich rodiče či prarodiče. Prostor pro to se setkat, bavit i naučit. Co je to vlastně tvar a jak vznikne?

Výtvarná laboratoř s umělkyní Nikolou Brabcovou pro ty, kteří si chtějí vyzkoušet přípravu a míchání vlastní barev z přírodních pigmentů.

Představení projektu Můžem vám pomoct?, který je jednou z vrstev Intermezza, a prezentace umělce Andrease Gajdošíka.

Prostor galerie se v letošním roce proměňuje v otevřený archiv, deník či zázemí pro aktivity, které se dějí a budou dít mimo něj. Stává se prostorem pro setkávání, sdílení a prolínání. Součástí zahajovacího večera bude zvuková performance amerického hudebníka usazeného v Berlíně Maxe Eilbachera.

Cihelna (Čepí) › Hlína, co nakopeme, vypadá jak písek, ale s vodou je mazlavá, tvárná.

Studna (Staré Jesenčany) › "A myslíte, že ta hladina spodní vody je spojena s Labem?" – "Asi ne. Když jsme to tady stavěli, tak říkali, že tady všechny prameny jsou ze Železných hor." – "Jako Chrudimka, že jo?" – "Jako Chrudimka. A taky v tý vodě je prý zvýšený obsah železa." – "Dobře, tak píšu: Sedm metrů hluboká studna, hladina v hloubce tři metry." – "Napište si Staré Jesenčany, jsou ještě Nové Jesenčany, ale ty jsou už součást Pardubic." Vyjdu za vesnici do polí, sednu si na lavičku, vytáhnu láhev s čerstvě nabranou vodou, sedím, dívám se, čichám obilí, piji. Mám ji zanést do galerie nebo vypít? Je chladná, hladce, hladce pomalu klesá do útrob, zpomalovaná podtlakem úst.

Imaginární výprava pro jednoho diváka s telefonem v rámci zahajovacího víkendu projektu Intermezzo. Nutná rezervace!

Divák je pozván, aby se připojil k jedinečnému zážitku z nakupování, při němž se zamýšlí nad univerzem supermarketu a oživuje svůj vztah k předmětům, které si v něm může koupit. Diváka provede obchodním domem Astronaut prostřednictvím mobilního telefonu. Výprava je plná vyprávění, chůze a plnění jednoduchých, hravých instrukcí a úkolů.

Je umění, které nevzniká primárně jako hmotné umělecké dílo, ale je výsledkem spolupráce s určitou sociální skupinou nebo komunitou. 

Prvním hostujícím umělcem programové vrstvy Můžem vám pomoct?, který se rozhodl po dobu svého pardubického pobytu vypomáhat čištěním ulic, břehů řek a soch, je Andreas Gajdošík.