Edukativní workshop Adama Vačkáře s dětmi základní školy na téma synergie člověka a přírody. Autor bere děti zpátky do lesa, učí je vnímat okolí a zpracovávat jemnou tkaninu pocitů. Umění, skrze vzdělání, zprostředkovává fundamentální vztah člověka a jeho přirozenosti skrze vizualitu a tvůrčí činnost s přírodními objekty.
Nejmladší generace je vhozena do technologického deliria a trpí odcizením od přirozenosti přírody. Dětská těla se stále víc kroutí před obrazovkami a spočívají v křečovitých posturách, zarudlé oči nespících dětí světélkují v bezesných nocích. Příroda a přirozenost se ocitly v konkurenčním vztahu s mesmerickou svůdností technických displayů, syntetickou virtualitou a fyzickou nehybnosti.