Co je to vlastně hřiště? 

Hřiště je taková zahrada, která má různé zóny, ale fungovat musí I jako celek. Co v nich nalezneme? Vedle běžných prvků ke hraní na hřištích umělci navrhují výtvarně pojaté plastiky. I ty mohou být zároveň prolézačkou nebo skluzavkou. A nebo rovnou navrhují prvky, které mají děti i dospělé poučit. A nesmíme zapomenout na odpočinek malých i velkých – vodní prvky, pítka, piknikovací místa… Někdy je má hřiště pojaté tématicky – uprostřed sídliště se ocitneme na ztroskotané lodi, v ponorce nebo v pohádce. Tvoříme prostě celý malý vesmír s vlastními pravidly. 

→ Dušan Záhoranský, Pavla Sceránková, Rusina Frei architekti, revitalizace nábřeží řeky Loučná v Litomyšli, 2013–2017

Rozhlédněte se, co vidíte? 

Umělecké motivy na hřišti dříve znázorňovaly různé živočichy, rostliny, rodinu, kosmos nebo známé zeměkoule. Dnes na nich najdeme i koloběh vody, recyklaci, dopravu, lidské tělo a zdraví nebo život v zahradnictví, v lese, na vesnici nebo svět povolání. Bývají plné zvukových a haptických vjemů, interaktivity a množství příběhů. Dodnes je velmi ceněná terénní úprava celého prostranství, ve kterém vzniká nové herní parko-hřiště. Třeba hřiště v Ostravě na sídlišti Fifejdy II. pojaté jako Mikrokrajina (1977-1985), hřiště s Obludami v Praze-Dědině od Kurta Gebauera nebo hřiště ve tvaru čtyřlístku od architekta Jaroslava Macha a sochaře Josefa Fořtla (s průlezkou ve tvaru housenky).

Pamatujete si své hřiště?

Spolu s proměnou, zánikem dětských hřišť zmizelo i mnoho výtvarných děl na nich umístěných. Některá se podařilo zachránit a zrekonstruovat, jiná odvézt a zachovat v uzavřené zahradě. Typově tvoří umělci spolu s architekty hřiště od padesátých let a takových uměleckých hřišť máme po republice spoustu. Asi každý zná legendární skluzavku Sputnik od Zdeňka Němečka, která zdobila pražskou Stromovku. Na hřišti Kaštánek jsou zrekonstruované průlezky od Olbrama Zoubka a Evy Kmentové. Dalšími autory herních prvků byli třeba Pravoslav a Jindřiška Radovi, Miloš (i Martin) Zet, Karel Nepraš, Marie Klimešová či Miroslav Rybička. 

→ Eva Kmentová, Olbram Zoubek, dětské hřiště Kaštánek, Stromovka, Praha 7, 19607

Čeho si na hřištích ceníme dnes?

V současné době máme rádi hřiště, která jsou připravovaná s celkovou rekonstrukcí větší lokality. Příkladem je revitalizace nábřeží kolem řeky Loučná v Litomyšli od Dušana Záhoranského a Pavly Sceránkové. Hřiště spolu často tvoří různorodě zaměření umělci a umělkyně (např. Skupina Ládví či kolektiv Spodní 27). Mezi další současné autory můžeme počítat uskupení Strašné dítě, umělce Richarda Loskota nebo sochaře Čestmíra Sušku, Ladislava Plíhala, ale i zvukového umělce Martina Janíčka. Víte, že byla v Pardubicích v ulici Družby krásná průlezka od Bedřicha Novotného z roku 1972?

→ Lukáš Gavlovský, Les plný zvuků, Botanická zahrada, Praha 7, 1997