Při hledání městské prázdnoty dříve nebo později skončíme u toho, že její esence tkví v osobním pocitu. Prázdná místa pro nás bývají těžko pojmenovatelné, podivné, cíleně opomíjené lokality; jsou to místa zapomenutá či čekající na novou funkci a uplatnění. To, že spočívají mimo náš antropocentrický zorný úhel, však neznamená, že jejich existence je bez významu a obsahu. Tato místa poskytují útočiště divokosti, špetce chaosu v řádu města – částečně či zcela nekultivované zeleni, živočichům, lidem bez domova – tomu, co v organizmu města nechceme vidět a vědomě či nevědomě přehlížíme.

V rámci celoročního výstavního programu GAMPY nahlížíme a soudobou uměleckou řečí zprostředkováváme různé úhly pohledu na pojem resilience, jinými slovy na schopnost jednotlivce, společnosti či ekosystému uvědomit si, reagovat a vyrovnat se s nastalou krizí. První výstavou cyklu (Plastic Heart) jsme poukázali na vysoce aktuální ekologický aspekt týkající se problematiky plastů a znečištění oceánů. Předchozí instalace (Ředění soust) nás pak přesunula od globálního problému k jednotlivci a jeho schopnosti se v dnešní době nekončících lavin vjemů pozastavit a koncentrovat. Stávajícím projektem pak zkoumáme urbánní kontext, analyzujeme zdánlivé prázdno a na případové studii konkrétního území se zamýšlíme nad rolí a významem místa, ať už ve smyslu městotvorby, tak paměti, environmentu či filosofie. Resilientní město si je vědomo křehkosti a zranitelnosti svého systému a vztahů, do nichž vstupuje; chová se životaschopně, funkčně a udržitelně.

Veřejný prostor města neutváří jen hmota – domy, ulice, náměstí, parky či jiná místa a zákoutí, nýbrž i společenské interakce – to nehmatatelné, a přesto natolik přítomné a formující. Pocit prázdnoty proto ne vždy přichází s chyběním fyzického, ale s absencí prostoru pro zbudování vzájemného sepětí a vztahu s lokalitou. Jedním ze skvělých nástrojů k odhalování skrytých potenciálů míst, k jejich doplňování, spoluutváření či rozšiřování významů dokáže být umění. Přistupuje–li se však k jeho komponování do veřejného prostoru vědomě a s rozmyslem.,

Umělecká díla dočasně usazená kolem řeky Chrudimky – v blízkosti Vinice a na tzv. Červeňáku ohledávají možnosti a sílu tohoto území a vztahují se k navýsost aktuálním globálním i regionálním tématům spjatých s problematikou vody, městské zeleně, udržitelnosti, infrastruktury i křehkosti a pomíjivosti času, stavů i věcí. Autorské práce v citlivém a otevřeném rozhovoru komunikují s říčním tokem, městskou divočinou i historií. Ne všechny jsou však viditelné a dosažitelné na první pohled a pokus. Je třeba zbystřit smysly, usebrat se a vědomě vykročit.

Prázdnem i Naplněním vytváříme prostor pro neobvyklé pohledy na skutečnost, napomáháme vytvářet platformu pro trvalou a vědomou práci s uměním pro veřejný prostor. Tak chápeme roli městské galerie.

-----