u nás za plotem

Ještě před nedávnem tu byl neprůstupný plot – Ptáte se kde?

... jen malý kousek od pardubické nemocnice, mezi základní a mateřskou školou a hřbitovem v Pardubičkách. Plot, který vytvářel neprůchozí hradbu mezi ulicí Kyjevská a pěší a cyklostezkou u Chrudimky, je dnes pryč a před vámi se tak otevírá louka, plácek – zkrátka prostor, který stojí za to objevovat, procházet se po něm, setkávat se tu nebo si zde hrát. Jako každé jiné, i toto místo spoluutváří nejen jeho současnost, ale také minulost. V hlubokých vrstvách jeho paměti se ukrývají počátky osídlení města Pardubic. Skryté stopy historie se zde podařilo poodhalit během záchranných archeologických průzkumů v devadesátých letech dvacátého století a v nultých letech století jednadvacátého. Dlouhá léta bylo prostranství oploceno, a tak možná vzbuzovalo více otázek než odpovědí. Současný plot nyní chrání jen nejcennější část území s pozůstatky cyriackého kláštera a kostela sv. Bartoloměje. Postupnými kroky se v dalších letech plánuje veřejnosti zpřístupnit i tato část.

V průběhu jara 2024 jsme se na tomto místě setkávali s lidmi, kteří zde učinili archeologické či jiné objevy, kteří pracovali na návrhu jeho budoucího zpřístupnění, kteří zde mohli sledovat jeho proměnu v průběhu minulých dekád.

Srdečně vás zveme k poslechu příběhů a vzpomínek spjatých s tímto místem a hlavně k jeho návštěvě. Vydejte se sem například procházkou podél Chrudimky. 

→ Krátké rozhovory vznikly během komunitní slavnosti U nás za plotem pořádané GAMPOU ve spolupráci s Městským obvodem Pardubice IV. v neděli 26. května 2024. Autorka videí: Marie Sieberová

U nás za plotem

→ Fotografie z komunitní slavnosti U nás za plotem. Autorka: Marie Sieberová 

Poslechněte si... 

JITKU RESSOVOU, architektku, členku kanceláře pro architekturu a design ellement architects. Jitka Ressová se věnuje revitalizacím veřejného prostoru, rekonstrukcím, novostavbám, ale i architektonickým manuálům a přednáškové činnosti. Její návrh před několika lety uspěl v soutěži na obnovu pozemku v Pardubičkách a vzniku nového archeoparku.

→ Louka sama udělá prostor, kde se může něco dít.

TOMÁŠE ZAVORALA, vedoucího archeologického oddělení Východočeského muzea v Pardubicích. K jeho specializaci patří novověká archeologie a archeologie městských jader, 3D rekonstrukce v archeologii, včetně aplikace GIS, které se věnuje v odborné i terénní výzkumné činnosti. V posledních letech se na pozici vedoucího záchranného archeologického výzkumu podílí na výzkumech rozsáhlých silničních staveb v regionu.

 → A pod tím nic jsem věděl, že něco je.

TOMÁŠE ČURDU, příležitostného básníka, ale především archeologa, který v roce 1991 objevil při archeologickém výzkumu u příležitosti výstavby nemocničního zařízení hrobové nálezy. Jeho objevem byl zahájen výzkum v okolí kostela sv. Václava v Pardubičkách.

→ Myslím, že k tomuhle místu by měli mít vztah všichni Pardubáci.

LENKU MARKOVOU; ta po studiu krajinářské architektury a zahradnictví pracovala krátce ve vlastním studiu. Od roku 2008 působí na magistrátu města Pardubic v Oddělení architektonické a urbanistické koncepce na Odboru životního prostředí, kde se specializuje na koncepci sídelní a krajinné zeleně. Své dětství strávila ve čtvrti Pardubičky.

→ Pro biologa je to ráj. To je příklad sukcese.

VLADIMÍRA RŮŽIČKU, pamětníka, který žije v ulici Zelená a pamatuje si proměnu místa i dobu práce na archeologických vykopávkách. Dlouhodobě se věnuje ptákům a zajímá se o rostliny. Jeho zájem se zúročil ve výrobě budek a krmítek všeho druhu na zakázku i pro místa, kde je to nejvíce potřebné.

→ Tady se zkrátka žilo, tak ať to tu žije.