Milan Langer, Jindřich Max Pavlíček

Kurátorka: Martina Vítková

VÝSTAVNÍ PROGRAM 2014

ČTRNÁCT ZASTAVENÍ AUTORSKÉHO DUA M.L.J.M.P.

Výstavou Čtrnáct zastavení představují svou nejnovější práci autoři z královéhradeckého okruhu, kteří si říkají Art Division Team Victory Nox. Nevystavují v Pardubicích poprvé, mohli jsme je vidět v září loňského roku v nové Fresh Gallery Jarmily Kudláčkové, kde během zahajovací performance pískal papiňák. A v minulosti několikrát v Galerii Fons kurátorované Janam Adamcem.

Základem výstavy je Čtrnáct zastavení ve dvou sériích. První se týká Hokusaiovy vlny, druhá floridského výrobce surfingových prken O´Neill. Autoři hmotných artefaktů jsou tři. Barevné obrazy jednotné velikosti 130 x 130 cm jsou dílem Milana Langera a jeho spolupracovníka Jindřicha Maxe Pavlíčka. Kresby prořezával Radoslav Pavlíček. Všichni tři patří do okruhu skupiny Art Division Team. Další tvůrci, Jaroslav Schejbal, skladatel Petr Vyšohlíd, fotograf Pavel Sůva, skotský dudák Filip Huml, teoretik Michal Tošner, se představí performancí.

Autorská dvojice Milan Langer a Jindřich Max Pavlíček patří mezi aktivisty královéhradeckého uměleckého uskupení Art Division Team Victory Nox, které během osmdesátých let existovalo pod názvem Brutální Nikita. Pro Art Division Team se hodí pojem americké teoretičky Susan Sontagové camp. Protože jde o umění výstřední a stylizované, určené společenství zasvěcených. Nelze ho vnímat neutrálně, vykazuje jistou dekadenci, dandysmus, estétství. Camp je jeden ze způsobů, jak na svět nahlížet jako na estetický fenomén. Campy jsou staré komixy Flashe Gordona, ženské oblečení z dvacátých let, boty z peří, šaty s třepením a perlami. Camp na všechno pohlíží v uvozovkách. Sontagová věnovala svoje zápisky o campu Oscaru Wildeovi.

Hnutí se vždy soustřeďovalo na přátelské vlně blízké centrální osobnosti Milana Langera. Langer je přesným opakem umělce lpícího na  individualitě a tvůrčí osamocenosti. Je to autor, který podobně jako Andy Warhol ve své Factory nikdy nepracuje sám. Vlastně nikdy není sám, nejenže připustil určitou formu kolektivního autorství, on také vyžaduje publikum. Reakce Art Division Teamu je možná zpětnou vazbou, ověřením, ale rozhodně spoluautorstvím M.L.J.M.P.

To vše je možné v epoše po smrti autora. Vše bylo řečeno, vše napsáno, umělec současnosti pracuje cíleně s minulostí, rezignuje na originalitu, namísto ní preferuje autentičnost. Mezi copyrighty se pohybuje jako po minovém poli. Jak to popisuje francouzský filozof Barthes: došlo k vymazání autora ve prospěch psaní. Autor není ničím víc, než tím, co píše. Text je tkanivem citací. Jednota textu není v jeho původu, je v jeho určení. Zrození Čtenáře musí být zaplaceno smrtí Autora.