Umění pro veřejný prostor: kulaté stoly
› st 29/9/2021 10:00

+ Akce

Umění pro veřejný prostor: kulaté stoly

Sbírkotvorná činnost a veřejný prostor | Veřejný prostor a jeho tvorba – participace, aktivismus, spolupráce | Udržitelnost veřejného prostoru a ekologie v umění | Diskuzní kruhy, jejichž cílem je sdílení zkušeností a společné hledání odpovědí na otázky týkající se péče o existující umělecká díla ve veřejném prostoru Pardubic, podpory vzniku děl nových, spolupráce města, institucí a veřejnosti, vzdělávání, nebo udržitelného fungování a ekologie. U každého z kulatých stolů zasednou přizvaní odborníci, zástupci místních kulturních a vzdělávacích organizací, iniciativ, města či městských obvodů i širší angažované veřejnosti. Nutná registrace!


Chcete se zapojit?
REGISTRUJTE SE PROSÍM POMOCÍ TOHOTO FORMULÁŘE [do 12/9/2021]
Obratem se Vám ozveme a bude-li to kapacitně možné, rádi Vás u příslušného stolu uvítáme.


KULATÝ STŮL 01: SBÍRKOVÁ ČINNOST A VEŘEJNÝ PROSTOR

10:00–16:00 | Východočeská galerie v Pardubicích, Dům U Jonáše

Veřejný prostor ovlivňují galerijní a muzejní instituce, které mají zásadní vliv na tvorbu vztahu veřejnosti k umění. Paměťové instituce pečují o sbírky, starají se o ně, a stejně jako ty nesbírkotvorné by měly tvořit strategie a dávat vzniknout novým trvalým uměleckým dílům a zvláště dočasným uměleckým intervencím ve veřejném prostoru. Jak tedy tyto instituce mohou pozitivně ovlivňovat současnou tvorbu umění ve veřejném prostoru? Důležitý je jejich vztah a kooperace s místní samosprávou, zřizovatelem, stejně jako vztah k veřejnosti ve zprostředkování témat (nejen) veřejného prostoru. Lze popsat existující bariéry v úrovni péče i vzájemné spolupráce?

Přizvaní hosté:

Marie Foltýnová je od roku 2013 kurátorkou veřejné plastiky v Galerii hl. m. Prahy (GHMP). Vystudovala dějiny umění na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Působila jako odborná památkářka v oddělení evidence movitých památek územního pracoviště Střední Čechy. Od roku 2018 vede Oddělení správy veřejné plastiky GHMP. Od roku 2016 spolupracovala na přípravě a následné implementaci Programu Umění pro město zaměřeného na systematickou podporu současného umění ve veřejném prostoru ze strany hlavního města Prahy. Jednotlivé projekty se soustředí nejen na osazování trvalých instalací, ale realizaci dočasných intervencí ve spolupráci se samosprávami všech městských částí a městskými organizacemi.

Martina Vítková vystudovala Teorii a dějiny umění na Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Od konce 80. let se věnuje kurátorské praxi, programovému vedení různých galerií (Malá galerie Na Kotli, Výstavní síň Kabinet grafiky v Olomouci, Galerie města Pardubic, Galerie Dvojdomek v Heřmanově Městci a Výstavní síní Pippichova divadla v Chrudimi) a spoluorganizaci plenérových sympozií (ve Šternberku, Umění a odpad-odpad a umění, Nature v Pardubicích). V letech 2000–2013 pracovala jako historička umění a kurátor v Galerii moderního umění v Hradci Králové. V letech 2013–2015 byla ředitelkou Regionálního muzea v Chrudimi. Od roku 2016 je kurátorkou Muzea Kampa. Vyučuje též na Art Design Institutu v Praze, spolupracuje s Klubem konkretistů KK3, a je kurátorkou výstavního prostoru ArtSpace NOV v Pardubicích.

Martina Hončíková vystudovala japanologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Působila jako hlavní manažerka Designbloku, byla tiskovou mluvčí české účasti na EXPO 2005 v Aiči a pro EXPO 2010 v Šanghaji připravila a zrealizovala umělecké doprovodné programy. Působila také ve výstavním oddělení Centra současného umění DOX a v programovém oddělení Českých center. Od listopadu 2020 působí jako výkonná ředitelka humpolecké galerie 8smička. Její projekt Byt sběratele prezentuje současné a moderní umění ze sbírky, směřování galerie klade důraz na práci s humpoleckým publikem ve veřejném prostoru a spolupráci (výstava Ruka na konci ramene).

Terezie Petišková je kurátorka a historička umění. Vystudovala Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Vedla Galerii mladých v Brně, pracovala v Ústavu dějin umění Akademie věd ČR v Praze, vyučovala na Fakultě umění a designu na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Historicky a kurátorsky se zabývá konceptuální tvorbou, performancí, uměním akce a otázkami spojenými s postmoderním uvažováním, dále fotografií, ale i současným designem. Od roku 2013 je ředitelkou Domu umění města Brna, které pořádá bienále Brno Art Open / Sochy v ulicích. Momentálně se věnuje řešení veřejného prostoru okolo Domu umění města Brna a ve spolupráci s kurátory připravuje další ročník bienále Brno Art Open. Stará se o ediční činnost Spolku přátel Domu umění města Brna.


KULATÝ STŮL 02: VEŘEJNÝ PROSTOR A JEHO TVORBA – PARTICIPACE, AKTIVISMUS, SPOLUPRÁCE

10:00–16:00 | Východočeské muzeum

Kvalitu veřejného prostoru a způsoby jeho užívání ovlivňuje řada proměnných. Na jeho utváření se spolupodílí různorodé instituce i občanská veřejnost. Jejich vzájemný dialog, spolupráce a osvěta jsou důležitým klíčem k úspěchu. Tento kulatý stůl se proto zaměří na téma spolupráce města, paměťových institucí, spolků a občanské veřejnosti, jakož i na možnosti formálního i neformálního vzdělávání ve vztahu k veřejnému prostoru. Jak do veřejného prostoru vstupovat? A jakou roli v něm hrají jednotliví aktéři, zástupci města, kulturních a vzdělávacích institucí? Přizvaní odborníci do diskuse přinesou cenné příklady, inspirační zdroje a zkušenosti.

Přizvaní hosté:

Pavla Sceranková je sochařka, pedagožka, máma Antona (* 2020) a Julie (* 2016). Společně s Dušanem Zahoranským vede na pražské Akademii výtvarných umění ateliér Intermediální tvorby. Ve své umělecké praxi se zabývá reflexí lidského vnímání a individuální zkušenosti s okolním světem. Její sochařské objekty a instalace vznikají vždy v těsném vztahu k danému prostoru a přítomnosti pozorovatele. Objekty které jsou často obrazem setkání tak znovu k setkání vybízejí. Je autorkou či spoluautorkou řady dočasných instalací ve veřejném prostoru, její trvalou realizaci nazvanou Souhvězdí pasažérky najdeme v Praze na Pankráci. Společně s Dušanem Zahoranským realizovali sochařské herní prvky pro nábřeží řeky Loučné v Litomyšli.

Marek Sivák se jako architekt dlouhodobě věnuje veřejnému prostoru, koncepcím a strategickým dokumentům, architektonickým soutěžím, občanským projektům a participaci obyvatel na rozvoji města. V rámci projektu Plzně – Evropského hlavního města kultury 2015 stál u zrodu komunitního programu (a od r. 2014 samostatného spolku) Pěstuj prostor a dále mezioborové Platformy pro veřejný prostor (2019). Aktuálně spolupracuje zejména s veřejnou správou a soukromými investory na tom, aby se obce a města a zejména jejich veřejný prostor rozvíjely kvalitněji a udržitelně.

Jitka Hlaváčková pracuje v Galerii hl. m. Prahy (od 2006), kde je kurátorkou sbírky fotografie a nových médií. Připravila zde dosud kolem třiceti výstavních projektů, několik let kurátorsky vedla cyklus pro začínající umělce Start Up, a podílí se na přípravě programu Umění pro město. V roce 2021 je kurátorkou festivalu m3 – umění v prostoru. Ve svém výzkumu se zabývá dějinami a teorií akustického umění, fotografie, videoartu a obecně uměním reflektujem technologické kontexty současného života. Paralelně se věnuje také hledání „veřejného jazyka umění“ v souvislosti se sociální, genderovou a komunitní problematikou. Je autorem a editorem řady katalogů a monografií. Příležitostně píše pro časopis Art&Antique. Má tři děti a žije v Praze.

Kristýna Stará je architektka, urbanistka, spoluzakladatelka platformy Architekti ve škole a společnosti dialog architekti, v projektu WPS Prague členka zakládající skupiny, odborná a výzkumná konzultantka. Od roku 2009 se paralelně se studiem věnuje praxi architektky - urbanistky. Projekt Architekti ve škole rozvíjí uvědomělý a odpovědný vztah ke krajině skrze vzdělávání dětí od nejútlejšího věku s využitím tematiky architektury, urbanismu a prostorového plánování. Základ projektu tvoří databáze určená pro sdílení zkušeností a výukové materiály pro školy, pedagogy i neformální vzdělávání. Cílem je nejen sdílená zkušenost, inspirace pro výuku, ale též neustálé hledání možností interpretace témat architektury a urbanismu, forem jejich zprostředkování a postupného začleňování do vzdělávacího systému ČR. Architekty ve škole založili Kristýna Stará, Aleš Hamhalter, Ondřej Teplý a Josef Čevora, ale samotnému projektu přispěli desítky osob svými zkušenostmi a nápady.


KULATÝ STŮL 03: UDRŽITELNOST VEŘEJNÉHO PROSTORU A EKOLOGIE V UMĚNÍ

10:00–16:00 | Divadlo 29

Téma udržitelného fungování v době klimatické změny je vysoce aktuálním tématem pro všechny oblasti lidské činnosti, sféru umění a veřejného prostoru nevyjímaje. Tento kulatý stůl se pokusí zamyslet nad tím, zda a jak formovat uměleckou tvorbu spjatou s veřejným prostorem k větší udržitelnosti, jakou roli v tomto procesu mohou hrát instituce, legislativní či grantová pravidla a normy.

Přizvaní hosté:

Karolína Vojáčková je absolventka Fakulty architektury ČVUT v Praze a v současné době studentka ateliéru Intermediální tvorby Mileny Dopitové na Akademii výtvarných umění v Praze. Je členkou Ekobuňky AVU a Iniciativní skupiny pro udržitelnost při ČKA. Vedle architektonické a umělecké praxe se věnuje redakční činnosti v oblasti kritiky architektury, urbanismu a městského prostředí, a lektorské činnosti.

Martina Johnová je kurátorka současného umění, působí v Domě umění a Galerii Hraničář v Ústí nad Labem. Vystudovala Kulturní studia a muzeologii na Technické Univerzitě v Liberci a Kurátorská studia na Fakultě umění a designu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Nedílnou součástí její kurátorské praxe je tvůrčí práce s veřejným prostorem, v níž silně rezonují principy participace a společenské i ekologické udržitelnosti.

Tomáš Hrůza pochází z Klatov. Žije střídavě v Praze a ve vsi Miřenice na jihozápadě Čech. Vystudoval fotografii na Fakultě umění a designu Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Je jedním ze zakladatelů platformy Fotograf 07, která zastřešuje časopis Fotograf, Fotograf Festival a Fotograf Gallery. Zároveň je zakladatelem nezávislého kulturního rozcestníku ArtMap s přidruženými aktivitami jako je specializované knihkupectví, nakladatelství a Art-reuse centrum. S Jiřím Zemánkem organizuje pod hlavičkou „Pilgrim - Potulná univerzita přírody“ program zaměřující se na téma revize vztahu člověka a přírody. V současné době je i ve výboru Spolku Skutek.


Za finanční podporu děkujeme: Ministerstvo kultury ČR, Magistrát města Pardubic
Partneři: Východočeská galerie v Pardubicích, Východočeské muzeum, OFFCITY, Art Space NOV

Fotografie z akce

Doprovodný program

+ Doprovodný program

Umění pro veřejný prostor: kulaté stoly

Umění pro veřejný prostor: kulaté stoly
› st 29/9/2021 10:00

Divadlo 29 | Východočeská galerie v Pardubicích | Východočeské muzeum | konference | Umění ve veřejném prostoru

Sbírkotvorná činnost a veřejný prostor | Veřejný prostor a jeho tvorba – participace, aktivismus, spolupráce | Udržitelnost veřejného prostoru a ekologie v umění | Diskuzní kruhy, jejichž cílem je sdílení zkušeností a společné hledání odpovědí na otázky týkající se péče o existující umělecká díla ve veřejném prostoru Pardubic, podpory vzniku děl nových, spolupráce města, institucí a veřejnosti, vzdělávání, nebo udržitelného fungování a ekologie. U každého z kulatých stolů zasednou přizvaní odborníci, zástupci místních kulturních a vzdělávacích organizací, iniciativ, města či městských obvodů i širší angažované veřejnosti. Nutná registrace!

Umění pro veřejný prostor: večerní diskuse

Umění pro veřejný prostor: večerní diskuse
› st 29/9/2021 18:00

Divadlo 29 | diskuse | Umění ve veřejném prostoru

Otevřená diskuze představí výstupy celodenních, tematicky zaměřených kulatých stolů. V širokém plénu diskutujících zasednou zástupci města, místních paměťových institucí a přizvaní odborníci. Diskusi moderuje Vladan Hanulík, člen spolku Offcity, historik a pedagog.

Umění pro veřejný prostor: procházky a komentované prohlídky

Umění pro veřejný prostor: procházky a komentované prohlídky
› čt 30/9/2021 13:00

veřejné prostory města | komentovaná prohlídka | Umění ve veřejném prostoru

Procházky a komentované prohlídky a projížďkyza pardubickou moderní architekturou, za legendami a příběhy starého města, na kole za sochařskými díly ve veřejném prostoru, anebo s umělkyní Markétou Kinterovou po tom, co v městském prostoru tolik nevnímáme. Den pro veřejný prostor uzavře přednáška, která na ukázkách historických fotografií dá nahlédnout, jak zacházet s reklamou ve veřejném prostoru.