+ Archív výstav

Bez práce nejsou koláže › 10/10–2/12/2018

Bez práce nejsou koláže

Michal Cihlář, Michal Cimala, Pavel Holeka, David Kolovratník, Jitka Kopejtková, Luboš Plný, Michal Štochl

Kurátorka: Alena Bartková


VÝSTAVNÍ PROGRAM 2018


Opravdu je koláž spojena s prací? Doplňuje v dnešní době jiné výtvarné disciplíny, nebo posílila svou pozici a jen mění formu? Jak se námětově a obsahově koláž jako výtvarná technika proměnila? Existuje v dnešní době hranice mezi koláží pokládanou za umělecké dílo a koláží jako hobby? Je pravda, že koláž přináší do tvorby naprostou svobodu?

Slovo koláž se odvozuje od francouzského výrazu collage – lepení. V širokém slova smyslu se tak jedná o název pro jakoukoli techniku, jejíž podstatou je lepení něčeho na něco jiného a vytváření tak nového celku. V užším slova smyslu se jedná o techniku, která je spjata s nástupem moderny počátkem 20. století. Většina avantgardních uměleckých směrů koláž zpracovávala. U kubistů se jednalo hlavně o využití jiné struktury a materiálu doplněného malbou či kresbou. Dadaisté začali jako první propojovat výtvarné postupy koláže s textem, na což navázali v českém kontextu členové skupiny Devětsil se svou představou vizuální poezie. Surrealisté se často inspirovali koláží zpětně a např. v dílech Jindřicha Štyrského je tento vliv dobře rozpoznatelný. Koláž také velmi záhy přestala být založena pouze na lepení, stala se jakýmkoli propojováním a jako pojem se rozšířila i mimo plošnou tvorbu do prostoru. V sochařství se pro koláž mnohem častěji používá názvu asambláž.

Rozšířenost koláže byla také navázána na rozvoj tisku, a tím pádem i neustálou dostupnost a rozmanitost materiálu, který se dal v koláži využít. Ve druhé polovině 20. století takto ovlivnil koláž rozmach konzumní kultury a nepřetržitá výroba reklamních materiálů a dalších produktů.

Přestože se mnoho autorů před 1. světovou válkou v českém prostředí koláži věnovalo, nikdo z nich nedosáhl v této technice takového mistrovství jako Jiří Kolář. Jeho inovativní způsoby pojetí koláže daly vzniknout několika novým technikám, jako jsou muchláž či roláž. Jeho díla mají často filosofický podtext či reflektují aktuální společenskou situaci. Kolář dokázal plně využít potenciálu koláže jako rychlého výtvarného prostředku, který umožňuje bezprostředně vytvářet nové souvislosti. Také rozpracoval své vlastní pojetí vizuální poezie, kterou sám nazýval evidentní. Zbavením se závislosti na psaném textu se postupně dostal do úplně nových oblastí vizuálního vyjádření básní, na které navazovalo mnoho dalších umělců mladších generací. Kolářův přínos nejen české, ale i světové koláži je nepřekonatelný a možná i díky němu je koláž v českém umění stále populárním vyjadřovacím prostředkem.

Tato výstava ukazuje sedm různých cest, kterými se současná koláž ubírá, a to bez ohledu na formální vzdělání autorů či jejich uznání na výtvarné scéně. Divák tak může sledovat opravdu pestrou paletu toho, co vše ještě může být koláž, a sám hledat odpovědi na otázky kladené výše.

Netradiční přístup ke koláži můžeme sledovat v díle Jitky Kopejtkové. Ta kombinuje na první pohled nezkombinovatelné výtvarné formy do podoby koláží. Strhané plakátovací plochy, které roky jen fotograficky dokumentovala, nyní přenáší fyzicky do prostoru výstavních sálů, kde odpad povyšuje na umělecké dílo a dává mu nový punc v podobě současné koláže. Ta vznikne až po jejím zásahu, kdy postupně z plochy intuitivně kousky plakátů trhá a odlepuje.

Podobně s kolážemi začal i sochař a malíř Michal Cimala. I on vychází z odpadového materiálu. Získával ho z tiskárny, kterou měl u ateliéru – nepovedené tisky tváří a produktů rozřezával, přeskládával a lepil do nových celků. Někdy přímo do živé malby. Během tří let tak Cimala vytvořil několik cyklů s dekonstruovanými postavami, tvářemi a produkty civilizace, zejména s letadly. Na výstavě v GAMPA jsou vystavena díla zastupující většinu těchto celků. Díky koláži Cimala vrací do obrazu děj, figuru a prostředí.

Na výstavě ale můžeme sledovat i příklady užití koláže jako promyšlené doplnění plochy obrazu. S tou obratně pracuje malíř David Kolovratník, který s koláží počítá už v samotných skicách obrazů. Jeho výběr kousků papíru je zcela vědomý a plánovaný. Využívá rodinného archivu, jako jsou dokumenty, korespondence, výstřižky z dobových novin a časopisů, strojopisy snářů a tikety Sportky. Právě ty tvoří celé pozadí obrazu Chata bude z roku 2017.

Ojedinělé koláže Luboše Plného, vystavené poprvé na této výstavě, jsou složeny z anatomických atlasů a figur modelek z módních časopisů, do kterých Luboš Plný projektuje jejich anatomii.

K intimnějšímu a nevšednímu užití koláže dochází i v díle Michala Cihláře – v jeho cestovních denících, kterých od roku 1989 vznikla necelá stovka. Deníky se staly doslova hmatatelnými vizuálními vzpomínkami. Krom kreseb jsou texty doplněné konkrétními nálezy, pískem, účtenkami, jízdenkami apod. Tvoří tak ucelený a neměnný popis prožité situace.

Výtvarník a básník Pavel Holeka, který se kolážemi začal zabývat po setkání s prací Jiřího Koláře (s jeho výtvarnou a později literární tvorbou), se této disciplíně věnuje soustavně od devadesátých let. Koláže lyrické povahy tvoří obvykle ve větších cyklech. Soubor Pierotů – Pocta Marcelu Marceauovi, z roku 2016, vychází z osobní zkušenosti a vzpomínek Holeky na legendárního mima.

Rozdílné motivy a nové skladby koláže se projevují v díle Michala Štochla, který se po názorovém rozchodu se surrealismem jako s archaickým vnímáním světa v době, kdy multikulturální společnost nabízí surrealismus takřka na každém kroku, vydal skrze destrukci vlastní výtvarné formy do podob symbolické exprese. Pravidelné linie vystřídal na první pohled chaotickým vrstvením tvarů různých forem.

Alena Bartková, kurátorka


DOPROVODNÉ PROGRAMY


Galerijní animace pro školy / 15.10–30.11.2018

Rodinné středy / 17. 10. a 21. 11. 2018 / 10:00–12:00 / 50 Kč dítě + dospělý, další dítě 25 Kč navíc / Otevřené dílny pro děti i jejich rodiče či prarodiče. Prostor pro to se setkat, bavit i naučit.

KOLÁŽ: tak trochu jinak / 17. 10. 2018 / 10:00–12:00
Musí být vždy nutně koláž z papíru? Jaké materiály ještě můžeme využít, skládat, lepit? Co z toho vznikne?
koláž z přírodních materiálů

KOLÁŽ z barev nebarev / 21. 11. 2018 / 10:00–12:00
Jaké známe barvy? Jsou barvy v koláži důležité nebo jsou důležitější tvary? Přijďte vyzkoušet na vlastní kůži. Jakou barvu máte nejraději?


Tvořivé neděle / 21. 10. a 25. 11. 2018 / 15:00–17:00 / 50 Kč osoba / Víkendové dílny pro děti od 4 do 12 let, které se nebojí zkoumat zákoutí a možnosti současného umění i sebe sama.

Koláž vs. asambláž / 21. 10. 2018 / 15:00–17:00
Co je víc? Jaké bude skóre? 1:0? 0:1? Nebo remíza? Jakpak se liší tyto dvě sesterské výtvarné techniky? Dozvíte se u nás v galerii.

Pohyblivé koláže / 25. 11. 2018 / 15:00–17:00
Může se koláž hýbat? Znamená koláž pouze nalepený kus papíru na podložku? Přijďte se přesvědčit, že z koláže může vzniknout i pohyblivý obraz.

S umělci jde všechno líp / 24. 10., 14. 11., 21. 11. / Workshopy, setkání, přednášky, besedy s umělci či kurátory, kteří – věřte nebo ne – jsou také lidi a které stojí za to poznávat tváří v tvář, nechat se jimi inspirovat, učit se od nich.

Komentovaná prohlídka / 24. 10. 2018 / 16:00 / zdarma
Komentovaná prohlídka s kurátorkou výstavy Alenou Bartkovou

Recykliteratura_dílna / 14. 11. / 17:00–20:00 / 50 Kč osoba
Workshop Recykliteratury s Vojtěchem Maškem – výtvarníkem, komiksovým a filmovým scenáristou, který má na svědomí např. komiksovou trilogii Monstrkabaret Freda Brunolda, v časopisu A2 se pravidelně objevující stipy Hovory z Rezidence Schlechtfreund nebo představení Jožkalipnikjebožíčlověkaneumílhát! (oboje ve spolupráci s Džianem Babanem). V neposlední řadě je spoluautorem Recykliteratury, projektu i stejnojmenné knihy. Z koláží starých fotografií a slov vznikají nové kontexty, situace, momenty. Vtipné, ironické, absurdní, moudré. Co kus, to originál. Přijďte popustit uzdu své fantazie ke stolu plnému výstřižků z časopisů, záběrů z dobových filmů, z brakové literatury, kuchařek, politologických textů, historických románů, rozhovorů a dát jim nový rozměr.

Bez práce nejsou koláže? / 21. 11. / 18:00–20:00 / zdarma
Setkání a společná diskuse s vystavenými autory a Alenou Bartkovou, kurátorkou výstavy. Opravdu nejsou bez práce koláže? V čem je tvorba koláží pro autory přitažlivá? Jak se k této technice dostali? Přijďte se zapojit do společné diskuse.


Týden pro seniory: Kolážování v Gampě / 24. 10. 2018 / 9:00–11:00 a 12:00–14:00 / Dílna je zdarma

Výtvarná dílna inspirovaná právě probíhající výstavou „BEZ PRÁCE NEJSOU KOLÁŽE“. Přijďte si s námi vytvořit své vlastní dílo k tématu současné koláže a po přemýšlet nad díly autorů, kteří se současnou koláží zabývají.
Výtvarná dílna probíhá v rámci Týdne pro seniory.

Seniorský pátek: Mozaikování v Gampě / 23. 11. 2018 / 10:00–12:00 / 50 Kč osoba / Dílna pro tvůrčí babičky a dědečky. Naším heslem je: věk je jen číslo.

Výtvarná dílna jako vystřižená ze starověkého Řecka. Barevné kostičky poskládané do ornamentů či výjevů dle vlastní fantazie.

-----

Dokumenty ke stažení

TZ_Bez prace nejsou kolaze.docx

Fotografie z výstavy

Doprovodný program

+ Doprovodný program

Zahájení výstavy

Zahájení výstavy
› út 9/10/2018 19:00

GAMPA | vernisáž

Skupinová výstava současné české koláže sleduje nové postupy a principy, námětovou linku a celkový přístup k tomuto fenoménu, který se stal zřejmě nejtypičtějším výtvarným prostředkem 20. století.